38) Potkání se..
V lásce mi celý život osud pod nohy klacky házel
A do mého srdce těžké rány sázel
Už jsem nevěděl,jak bych šel dál
Ani jsem si nemohl vzpomenout,kdy jsem se naposledy smál
Čas se pomalu hrozně táhnul
Ale nepřišlo nikdy to po čem jsem prahnul
Vše na co jsem sáhnul se kazilo
Až mi z toho všeho mrazilo
Nebyl nikdo,kdo by zastavil to trápení
Ani mé slzy,když moje tvář bylo pod neustálím skrápěním
Věděl jsem že to nejde takhle dál
Když každý večer můj polštář slzy sál
Začal jsem nový smysl života hledat
Chtěl jsem najít věc která můj život bude zvedat
Ale bohužel jsem vždy na neúspěchy narážel
A do černých dnů se můj život zarážel
Chtěl jsem najít osobu a být spolu šťastní
A vědět,že my dva jsme si vlastní
Nevím,proč to nikdy nešlo
Vím,že velké srdce mám a hodně by se do něj vešlo
Dní které byly jako ze špatných snů
Již jsem přestal snad už i snít
Rozhodl jsem se svůj život vzít
Nedaleko mého domova je vysoký most
Který ukončil spoustu lidem trápení,úzkost a zlost
Taky jsem tady chtěl udělat za životem tečku
Osud mi zatím naložil velkou zátěž na mou vlečku
Jednou večer jsem se tam rozhodl jít
A pokusit se najít ve smrti klid
Když jsem se k zábradlí postavil
Chtěl jsem přelézt ,ale po chvíli jsem se zastavil
Podíval jsem se na druhou stranu
Viděl jsem osobu,která chtěla taky otevřít smrti bránu
Odhodlal jsem se k ní jít
A nevím proč,ale chtěl jsem jí ze zlých myšlenek vzít
Přišel jsem k ní a byla to nějaká slečna smutná
Která poznala jak život špatně chutná
Byl to asi osud se tam společně sejít
A já věděl,že společně do lepšího života můžeme vejít
Po dlouhé době jsem měl s kým své narozeniny slavit
Ona byla přesně to,co jsem hledal
Našli jsme společně možnost,jak lépe život prožít se dal
Patříme k sobě a jsme si vlastní
Je nám spolu báječně
Do nového života jsme se rozhodli vkročit společně