Jdi na obsah Jdi na menu
 


23) Výlet do Japonska

 Ahoj jmenuji se Petr

A má přítelkyně Monika nemá na mě dlouhý metr

Hledal jsem jak oživit náš vztah

A dovolená se jevila jako dobrý tah

 

Na brigádu jsme chodili celý rok

A zajít chuť sem si musel na zlatavý mok

Až jsme vydělali nějaké peníze konečně

Mohli jsme se vydat na dovolenou společně

 

Až jsme vybrali a z obou stran jsme měli zemi povolenou

Mohli se balit,těšit a vydat na společnou dovolenou

Jedeme tam kde slunce vychází

I samotné Sushi odtud pochází

 

Ano k Japonsku směřuje má řeč

Snad na nás nevytasí svůj dlouhý meč

Čekali nás v letadle dlouhé chvíle

A my museli nějak sladce krátit ty míle

 

Jak mile jsme s letadlem dosedli

Oba jsme se velkou radostí posedli

Byl to úžasný den

Zažít japonský sen

 

Viděli jsme společně zapadat slunce

Nechtěl jsem aby to nemělo žádného konce

Ke krásnému slunečnému ránu

Modlím se a děkuji našemu pánu

 

Byl jsem rád že má přítelkyně byla šťastná

Vypadala jako vycházející slunce,byla neuvěřitelně krásná

Domluvili jsme si výlet na pláži

Byli jsme tam jako na stráži

 

Voda byla tak neuvěřitelně klidná

A obloha krásně modrá a vlídná

Slunce krásně pálí

Vůbec sebou nezahálí

 

Najednou z ničeho nic třesk

Jako by do země uhodil blesk

Začal jsem něco tušit

Srdce mé začalo bušit

 

Jelikož jsem studentem geologických věd

Věděl jsem že se nám asi rozdělí svět

Viděl jsem že není úniku

A náš život se blíží k zániku

 

Přemluvil jsem Moniku ke mně tvrdě přitisknout

Že udělám společnou fotku kterou pak nechám vytisknout

Chtěl jsem aby se ke mně přitiskla víc

A ke konci spolu šli vstříc

 

Jelikož netušila nic

Tulila se ke mně ze všech plic

Pošeptala mi že si mě moc váží

Objala mě krásně kolem paží

 

Než mě stihla odpověď napadnout

Viděl jsem srdce v prachu zapadnout

Najednou se začala země třást

Začala nám naše ideáli krást

 

Přemlouval jsem Moniku aby byla klidná

A ke svému osudu byla více než vlídná

Jako by najednou přestala mít strach

Slzy z očí mi tekli jako hrách

 

Začal jsem se hrozně bát

Pot a slzy Moničino tričko začalo sát

Naše poslední slova

Nepobírala má vystrašená hlava

 

Obloha byla prachu plná

A v dáli se začala zjevovat velká vlna

Byla v dáli míle

Ale blízko byla během chvíle

 

Moniku jsem naposledy objal úzce

Myslel jsem na to jak jsem s ní na první schůzce

Naposledy jsme si vyznali lásku

A je čas protrhnout tohohle života pásku

 

Už nebylo cesty zpět

Byl to posledních našich sekund pět

Velká voda náš život pohltila

Matka země naše osudy zpečetila

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář