23) Výlet do Japonska
Ahoj jmenuji se Petr
A má přítelkyně Monika nemá na mě dlouhý metr
Hledal jsem jak oživit náš vztah
A dovolená se jevila jako dobrý tah
Na brigádu jsme chodili celý rok
A zajít chuť sem si musel na zlatavý mok
Až jsme vydělali nějaké peníze konečně
Mohli jsme se vydat na dovolenou společně
Až jsme vybrali a z obou stran jsme měli zemi povolenou
Mohli se balit,těšit a vydat na společnou dovolenou
Jedeme tam kde slunce vychází
I samotné Sushi odtud pochází
Ano k Japonsku směřuje má řeč
Snad na nás nevytasí svůj dlouhý meč
Čekali nás v letadle dlouhé chvíle
A my museli nějak sladce krátit ty míle
Jak mile jsme s letadlem dosedli
Oba jsme se velkou radostí posedli
Byl to úžasný den
Zažít japonský sen
Viděli jsme společně zapadat slunce
Nechtěl jsem aby to nemělo žádného konce
Ke krásnému slunečnému ránu
Modlím se a děkuji našemu pánu
Byl jsem rád že má přítelkyně byla šťastná
Vypadala jako vycházející slunce,byla neuvěřitelně krásná
Domluvili jsme si výlet na pláži
Byli jsme tam jako na stráži
Voda byla tak neuvěřitelně klidná
A obloha krásně modrá a vlídná
Slunce krásně pálí
Vůbec sebou nezahálí
Najednou z ničeho nic třesk
Jako by do země uhodil blesk
Začal jsem něco tušit
Srdce mé začalo bušit
Jelikož jsem studentem geologických věd
Věděl jsem že se nám asi rozdělí svět
Viděl jsem že není úniku
A náš život se blíží k zániku
Přemluvil jsem Moniku ke mně tvrdě přitisknout
Že udělám společnou fotku kterou pak nechám vytisknout
Chtěl jsem aby se ke mně přitiskla víc
A ke konci spolu šli vstříc
Jelikož netušila nic
Tulila se ke mně ze všech plic
Pošeptala mi že si mě moc váží
Objala mě krásně kolem paží
Než mě stihla odpověď napadnout
Viděl jsem srdce v prachu zapadnout
Najednou se začala země třást
Začala nám naše ideáli krást
Přemlouval jsem Moniku aby byla klidná
A ke svému osudu byla více než vlídná
Jako by najednou přestala mít strach
Slzy z očí mi tekli jako hrách
Začal jsem se hrozně bát
Pot a slzy Moničino tričko začalo sát
Naše poslední slova
Nepobírala má vystrašená hlava
Obloha byla prachu plná
A v dáli se začala zjevovat velká vlna
Byla v dáli míle
Ale blízko byla během chvíle
Moniku jsem naposledy objal úzce
Myslel jsem na to jak jsem s ní na první schůzce
Naposledy jsme si vyznali lásku
A je čas protrhnout tohohle života pásku
Už nebylo cesty zpět
Byl to posledních našich sekund pět
Velká voda náš život pohltila
Matka země naše osudy zpečetila